ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE

Energetické subsystémy

Subsystém zemního plynu

Mapové výstupy

Zobrazení VVTL, VTL, STL a NTL plynovodů na území Zlínského kraje a dodávku zemního plynu obou distribučních společností (JMP, a.s., SMP, a.s.) společností ukazují následující obrázky:

Rozvody zemního plynu VVTL, VTL, STL, NTL stav 2002/2003	Dodávka zemního plynu dle kategorie odběratele výchozí rok 2001
Dodávka zemního plynu dle pásma odběru výchozí rok 2001

Současný stav v dostupnosti a spotřeby zemního plynu

Do území je zemní plyn přiváděn dvěma distribučními soustavami ve vlastnictví společností JMP, a.s. a SMP, a.s. Zásobování plynem v řešeném území tradičně zčásti využívá místních zdrojů zemního plynu, především však využívá zemní plyn dodávaný ze sítí Transgas, a.s.

Zemní plyn je dostupný na téměř celém území Zlínského kraje. V roce 2002 bylo plynofikováno 270 obcí ze 304 (89%). Ze značné části byla plošná plynofikace obcí podpořena dotací SFŽP. Plynofikace nebyla dokončena, probíhá zahušťování sítí v již plynofikovaných obcích a připojování nových obcí. Dodavatelské společnosti zaměřují v současnosti svoji politiku na intenzifikaci využití zemního plynu v sektoru domácností v již plynofikovaných sídlech.

Rozvoj přepravní soupravy Transgas,a.s..

Za účelem posílení a zálohy stávající přepravní cesty je uvažováno se zdvojením VVTL plynovodu DN 700 PN 63 Hrušky-Příbor v souběhu se stávajícím plynovodem.Vybudování nové trasy VVTL plynovodu DN 700 PN 63 KS Kralice-Bezměrov.

Distribuční soustava zemního plynu, JMP, a.s.

Zásobování odběratelů je na dobré úrovni, zajištěné hlavně zásluhou vybudování VVTL plynovodu, propojujícího podzemní zásobník zemního plynu v Hruškách (Břeclavsko) s podzemním zásobníkem Příbor (Ostravsko), který prochází po západním okrají území Zlínského kraje. Z vysokotlakých plynovodů proběhla výstavba pro sídliště Zachar v Kroměříži, Švábenice-Kroměříž (z tohoto plynovodu byli napojeni velkoodběratelé v Morkovicích, Zborovicích, Ratajích a obec Zdounky), Kvasice-Kroměříž (propojeni velkoodběratelé ve Střížovících a Těšnovících), Bukovany-Koryčany, Koryčany-Nítkovice, Holešov-Fryšták, Bystříce pod Hostýnem-Valašské Meziříčí, Biskupice-Březůvky-Zlín (tento plynovod v případě výpadku vysokotlakých plynovodů v západní části okresu Zlín zabezpečí částečnou dodávku zemního plynu do sousedních okresů), Fryšták-Holešov, Uherský Brod-Strání a Havřice-Uherský Brod-Nivnice-Hluk.

Rozvoj distribuční soustavy bude zabezpečen propojením VVTL plynovodu přes PRS Zdounky nově vybudovaným VTL plynovodem Zdounky – Kostelany ( plánovaná výstavba povede přes katastrální území Zdounky, Soběsury, Lubná u Kroměříže a Kostelany). Realizace se uvažuje do roku 2020.

Distribuční soustava zemního plynu, SMP, a.s.

Společnost SMP, a.s. dodává zemní plyn v severní části Zlínského kraje, na území bývalého okresu Vsetín (dříve ÚPN VÚC Beskydy). Toto území spadá dle nového správního členění pod 3 obce s rozšířenou působností – Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm a Vsetín.

Pro distribuční soustavu SMP, a.s. v této části Zlínského kraje je rozhodující nadřazený plynovodní systém mimo území Zlínského kraje, který tvoří dálkový plynovod VVTL (velmi vysoký tlak) DN 700, resp. DN 500, PN 6,4 MPa Hrušky (okr. Břeclav) - Příbor – Ostrava (ve výstavbě), kterým je veškerý zemní plyn dopravován na území severní Moravy do předávacích stanic Štramberk a Děhylov (východní okraj okresu Opava). Na předávací stanici navazuje rozsáhlá síť distribučních vysokotlakých plynovodů různých dimenzí a provozních tlaků.

Kromě importovaného zemního plynu z Ruska využívá SMP, a.s. také plyn z důlní degazace (zemní plyn karbonský na ložiscích uhlí) a z dostupných ložisek zemního plynu. Veškerá ložiska jak důlního tak zemního plynu leží mimo území Zlínského kraje.

Velmi významnou úlohu v systému zásobování zemním plynem mají podzemní zásobníky plynu (PZ), které jsou významnou součástí nadřazené plynovodní soustavy. V řešeném území uvedených obcí s rozšířenou působností podzemní zásobníky vybudovány nejsou, ani se nepřipravují.

Použití zemního plynu jako palivové základny pro výrobu tepla bylo motivováno snahou o zlepšení čistoty ovzduší prakticky na území celého státu. Plyn je vhodný jako palivo pro malé lokální zdroje tepla, i pro zařízení středních výkonů, která se nejvíce podílela na nepříznivých smogových stavech v sídlech při inverzních klimatických situacích. Proto také probíhala řadu let plošná plynofikace celých území. V současné době se zejména zintenzivňuje použití plynu v již plynofikovaných sídlech. 

Zatímco zájmy ochrany životního prostředí jsou u středních a větších zařízení pro výrobu tepla a elektřiny ošetřeny příslušnou legislativou, individuální výroba tepla v domácnostech je velmi závislá na finanční a technické dostupnosti primárních energií pro výrobu tepla. Obce mají o plynofikaci stále zájem, ale ani odběr na domácnost, ani počet odběratelů v obci není z pohledu dodavatelů zemního plynu uspokojivý.

Výstavba plynovodů (VTL, VVTL)

Pro zajištění větší bezpečnosti dodávky zemního plynu v řešeném území je třeba počítat s budoucím propojením se systémem zemního plynu na Slovensku. Za tím účelem je nezbytné územně chránit:

• koridor v trase Vsetín - Střelná - státní hranice se SR - pro vtl. havarijní plynovod (DN 500),

• koridor v trase Valašské Příkazy - Střelná - pro havarijní vtl. plynovod (DN 100),

a dále koridory distribučních VTL plynovodů:

• Rožnov p.R.- Hutisko-Solanec - Karolinka (DN 200),

• Vsetín-Liptál (DN 150),

• Choryně-Kelč (DN 200),

• Huslenky - Zděchov (DN 100)

Výhled v rozvoji plynofikace sídel

V současné době je 90% obcí Zlínského kraje napojeno na distribuční soustavu zemního plynu. Pozornost distribučních společností  se nyní koncentruje spíše na zahuštění odběrů v již plynofikovaných sídlech a na plynofikaci sídel, kde již bylo vyjasněno spolufinancování investice ze strany obce. Nárůst ceny zemního plynu v několika posledních letech vyvolává odklon od spotřeby zemního plynu, v obcích zůstávají mrtvé přípojky, nebo je plyn využíván pouze na vaření. Některé obce mají problémy naplnit požadavky poskytnutých státních dotací na investici do plošné plynofikace. Některé obce, které doposud zásobovány zemním plynem nejsou, se buď již rozhodly k přechodu na centrální vytápění biomasou (Roštín, Hostětín, Valašská Bystřice) a mají k tomu vhodné podmínky, některá, zejména malá sídla, k plynofikaci vhodná (z pohledu návratnosti investice pro distribuční společnost) ani nejsou. Při podávání žádosti o dotaci si obec nechává vypracovat studii proveditelnosti. Měla by ve svém zájmu dbát na to, aby byly posouzeny i jiné možné způsoby vytápění a jejich kombinace.