Motto ENVIROS: Today's Business Tomorrow's WorldMotto ENVIROS: Today's Business Tomorrow's World

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE

Emise sledovaných škodlivin

Výchozí rok - stav k 1.1.2002

Způsob výpočtu

Sestavení emisí bilance sledovaných znečišťujících látek záviselo na kategorii zdroje znečišťování ovzduší. Emise základních znečišťujících látek u bodově sledovaných zdrojů (velké a střední zdroje REZZO 1 a REZZO 2) byly ve výchozím roce převzaty ve výši evidované a ověřené ČHMÚ v databázích REZZO (kategorizace REZZO).

První část podkladů pro celkovou bilanci malých zdrojů REZZO 3 tvořily údaje z "Oznámení pro stanovení poplatků za znečišťování ovzduší" od odborů životního prostředí městských úřadů. Individuálním šetřením a sběrem dat (dotazníky, telefonický kontakt, osobní návštěvy apod.) byly získány údaje o 432 malých podnikatelských zdrojích znečišťování ovzduší. V několika případech se ale jednalo i o údaje o nezpoplatněných plynových kotelnách, které nebyly kompletní. Protože údaje o spotřebě zemního plynu jsou obsahem databází Jihomoravské a Severomoravské plynárenské, a.s., zahrnuli jsme do výsledných bilancí jen kotelny spalující tuhá nebo kapalná paliva a technologické zdroje.

Druhou část podkladů podnikatelských REZZO 3 tvoří fakturované dodávky zemního plynu v jednotlivých obcích kraje (304 ZSJ) od JMP, a.s. a SMP, a.s. v členění na kategorii odběratele (maloodběr, střední odběr a velkoodběr), sektor spotřeby dle OKEČ (k dispozici pouze u středních odběratelů a velkoodběratelů) a rozčlenění celkové dodávky do odběrných pásem do 200 m3, do 900 m3, do 6000 m3 a nad 6000 m3 (u maloodběratelů). Bohužel se nepodařilo prosadit původní požadavek předání těchto podkladů plynárenskými společnostmi v individuální podobě (ochrana individuálních údajů zákazníků, strategické informace obchodního charakteru atd.), která by umožnila jednoznačné propojení fakturované dodávky zemního plynu a dodávky evidované u zdroje v databázi REZZO (1+2) - tím by jednak byla provedena verifikace údajů v REZZO (fakturované hodnoty dodávky mají narozdíl od údajů v REZZO dosti výraznou zpětnou vazbu - v případě chybné hodnoty se postižený zákazník sám postará o nápravu) jednak by byly vytipovány zdroje neevidované v REZZO 1 a REZZO 2 - tj. námi došetřovaná kategorie REZZO 3. Proto jsme byly donuceni přijmout náhradní řešení a spotřebu v malých podnikatelských zdrojích REZZO 3 stanovit jako rozdíl celkové dodávky zemního plynu v kategorii maloodběr, střední odběr a velkoodběr fakturované plynárenskými společnostmi a spotřeby zemního plynu evidované ve zpoplatněných velkých (REZZO 1) a středních (REZZO 2) zdrojích znečišťování ovzduší v územích jednotlivých obcí kraje.

Výpočet emisí sledovaných znečišťujících látek ze spotřeby zemního plynu (neevidované v REZZO 1 a 2) a z ostatních malých zdrojů znečišťování ovzduší na tuhá a kapalná paliva (lokální topeniště a kotelny REZZO 3) byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř. druhu technologické výroby. Emisní faktory základních škodlivin (polétavý prach, SO2, NOx, CO, CxHy) byly převzaty z Přílohy č.5 k Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. "Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při spalování paliv", emisní faktory pro zemědělské zdroje byly převzaty z přílohy č.6 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb. "Emisní faktory pro vyjmenované zemědělské zdroje (kgNH3.zvíře-1.rok-1)". Pro ostatní sledované škodliviny byly použity vztahy (vzorce) a emisní faktory dodané pro výpočet z ČHMÚ. U tuhých paliv byly pro výpočet použity jakostní parametry ze zprávy TEKO Praha - průměrné parametry (vážené průměry znaků jakosti).

Pro výpočet emisí CO2 byly pro všechny kategorie zdrojů použity emisní faktory z metodiky IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) pro jednotlivé druhy paliv a elektřinu.

Vypočtené (resp. převzaté) emise jsou u bodově sledovaných zdrojů součástí podrobných databází. U plošně sledovaných zdrojů (domácí lokální topeniště, REZZO 3 spalující zemní plyn) byly emise kumulovány za území jednotlivých obcí (ZSJ) v zájmovém území.

Emisní inventura 

Inventarizace emisí znečišťujících látek byla provedena pro všechny škodliviny, pro které je zákonem č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší stanoven emisní strop (není uveden amoniak) nebo imisní limit - jedná se celkem o 12 škodlivin a CO2

Sledované škodliviny zahrnují: NOx, SO2, NH3, CxHy (VOCs), PM10, CO, NO2, Benzen, BaP, Cd, Pb, Hg, Ni, As.

Bilance emisí sledovaných látek ve Zlínském kraji, výchozí rok - stav k 1.1. 2002, je uvedena v následujících přehledech:

Porovnání emisí škodlivin r. 2001 s doporučenými hodnotami emisních stropů v r.2010:

 

Škodlivina Emisní strop
Zlínský kraj
r.2010 (kt/r)
Návrh aktualizace
NV 351/2002 Sb.
(kt/r)
Skutečnost 2001
(kt/r)
SO2 12,0 8,5 8, 329*
NOx 8,5 9,1 10, 122*
VOC 10,0 12,2 5, 102**
NH3 5,5 4,0 2,801*

* Vlastní výpočet v REZZO 3, úprava REZZO 2

** Uvedeny emise CxHy. Emisní strop je stanoven pro tzv. těkavé organické látky (VOC). Dosavadní evidované emise CxHy představují v ČR v průměru 60% mezinárodně vykazovaných emisí VOC. Emise VOC zahrnují v databázi REZZO vykazované emise CxHy (po odpočtu emisí methanu) a emise VOC dopočtené pro sektor použití rozpouštědel - malé komunální zdroje, domácnosti a zejména plošné použití rozpouštědel např. pro údržby povrchů, konstrukcí, apod.).Celková emise VOC ve Zlínském kraji tedy bude dosahovat cca 9000 t (a nepřesáhne tedy stanovený emisní strop).

Z porovnání doporučených emisních stropů a současné produkce emisí vyplývá, že pro naplnění emisního stropu kraj musí věnovat pozornost snižování emisí oxidů dusíku a oxidu siřičitého, který sice emisní strop nepřekračuje, ale v současné době je pouze těsně pod ním.