Modelové pole koncentrací - imisní mapy
Rozptylová studie Zlínského kraje
Metodika výpočtu
Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení zvolených hraničních koncentrací byl proveden podle metodiky "SYMOS 97", která byla vydána MŽP ČR v r.1998.
Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru.
Metodika SYMOS'97 však musela být oproti původní verzi upravena. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší, má-li vést i nadále k výsledkům snadno použitelným v běžné praxi. Tyto změny zahrnují např.:
- stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací nebo 8-hodinových průměrných hodnot (dříve 1/2-hodinové hodnoty)
- stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako denních průměrných hodnot koncentrací
- hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO2 (dříve pouze NOx)
Změna průměrovací doby se promítla do změny rozptylových parametrů tak, aby popisovaly rozptyl znečišťujících látek v delším časovém intervalu. Pro NO2, NOx, prach (PM10) a SO2 jsou jako krátkodobé koncentrace počítané 1-hodinové průměrné hodnoty, pro CO jsou počítané 8-hodinové průměrné hodnoty. Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle dosavadní praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku ozn. NOx. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NOx byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NOx je přitom tvořena zejména dvěmi složkami, a to NO a NO2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NOx ve vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově imisní limit pro NO2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí, zřejmě proto, že pro člověka je NO2 mnohem toxičtější než NO. Ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO2, přičemž rychlost této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože vstupem do výpočtu zůstaly emise NOx, bylo nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO2 v závislosti na rozptylových podmínkách.
Vlastní výpočet rozptylové studie by zpracován pro všechny znečišťující látky, které jsou imisně sledované, vyjma amoniaku, troposférického ozonu a prašného spadu. Troposférický ozon a prašný spad dostupnými modelovacími prostředky modelovat nelze. U amoniaku je zas velkým problém získat relevantní data ve vztahu k možné aplikaci amoniaku v prostředí. Pro všechny ostatní znečišťující látky byl výpočet proveden pro jejich všechny skupiny imisních limitů. Tedy pro škodliviny SO2, PM10 byl výpočet proveden pro maximální hodinové, průměrné denní a pro průměrné roční koncentrace. Pro škodlivinu NO2 byly modelovány průměrné roční koncentrace, maximální hodinové koncentrace. Pro škodlivinu CO byl počítán maximální denní 8 hodinový klouzavý průměr. Pro všechny ostatní škodliviny byla modelována průměrná roční koncentrace. Modelový výpočet byl proveden pro:
- celkové imisní zatížení ze všech sledovaných zdrojů emisí (souběh zdrojů)
- příspěvek velkých zdrojů emisí ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality
- příspěvek středních zdrojů emisí ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality
- příspěvek malých zdrojů emisí ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality
- příspěvek dopravy ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality
Výsledky rozptylové studie
Modelové pole koncentrací sledovaných škodlivin:
- Průměrné roční koncentrace
- Průměrné roční koncentrace SO2
- Průměrné roční koncentrace NO2
- Průměrné roční koncentrace NOx
- Průměrné roční koncentrace Arsenu
- Průměrné roční koncentrace Benzenu
- Průměrné roční koncentrace Benzo a Pyrenu
- Průměrné roční koncentrace Kadmia
- Průměrné roční koncentrace Niklu
- Průměrné roční koncentrace Olova
- Průměrné roční koncentrace Rtuti
- Průměrné denní koncentrace
- Maximální denní 8-hodinový průměr
- Maximální hodinové koncentrace
Hodnocení kvality ovzduší zlínského kraje
Ve vyhodnocení kvality ovzduší za rok 2001 je Zlínský kraje velmi rozmanitý a rozdíly v sídelní struktuře, struktuře dopravních komunikací a rozložení jejich zatížení a v rozložení průmyslové výroby Zlínského kraje se odrážejí také v emisní charakteristice kraje a jeho imisní zátěži.
Do prostředí zcela čistého spadá především východní část území Zlínského kraje, emisně i imisně je mírně až středně zatížena největší část kraje.
Zvýšená imisní zátěž je v oblasti Kroměříž-Otrokovice-Uherské Hradiště- Zlín a v lokalitách Bystřice pod Hostýnem-Valašské Meziříčí-Vsetín-Rožnov pod Radhoštěm). Na území Uherského Hradiště, Vsetína, Valašského Meziříčí, jižně od Zlína, v Otrokovicích a v Bystřici pod Hostýnem dochází vlivem konfigurace terénu, rozptylových podmínek a v důsledku emisí z dopravy, průmyslu (koncentrace průmyslu v několika lokalitách) a spalování tuhých paliv v domácnostech krátkodobě ke zhoršování kvality ovzduší.
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Zlínského kraje jsou vyhlášeny Věstníkem MŽP, a na základě doporučení řídícího výboru k řešení KSEI ZK jsou mezi ně zařazeny také oblasti, v nichž byla nadlimitní koncentrace znečišťujících látek zjištěna také modelovým hodnocením kvality ovzduší (upraveným modelem SYMOS´97).
Oblasti, jež vyžadují zvláštní ochranu, neboť v nich dochází k překračování platných imisních limitů alespoň pro jednu škodlivinu a jeden hodnocený časový úsek, zahrnují:
Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve Zlínském kraji
Látka | Oblast |
NOx, průměrné roční koncentrace: | Uherské Hradiště, Zlín, Otrokovice |
SO2, maximální krátkodobé koncentrace | Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí, Březnice (Zlín) |
SO2, průměrné denní koncentrace | Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí, Březnice (Zlín), Hrachovec, Veselá |
Prach, průměrné denní koncentrace | Vsetín |
Benzen, průměrné roční koncentrace | Valašské Meziříčí |
Benzo(a)pyren | Valašské Meziříčí |
Výhledový návrh zásobování kraje palivy a energií nezbytně zohledňuje také uvedený stav v kvalitě ovzduší a povinnost kraje do roku 2010 splnit imisní limity pro všechny zákonem sledované látky. Problémovými oblastmi a návrhy opatření ke snížení emisí tak, aby v cílovém roce bylo dosaženo imisních limitů se zabývá Program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje a Integrovaný program snižování emisí Zlínského kraje.