8. 6. 2020
Vývoj právní úpravy energetiky v ČR
zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), který nabyl účinnosti dne 1 ledna 1958
zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1961. Plynárenský zákon zrušil prvorepublikový zákon č. 177/1934 Sb., o plynárenských podnicích požívajících výhod. Plynárenský zákon spolu s prováděcími předpisy platil do konce roku 1994
první zákon v oblasti teplárenství č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1988
Usnesením vlády č. 112 byla dne 19. února 1992 schválena první Energetická politika ČR jako politika transformace palivoenergetického hospodářství
zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci
zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon
zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen „zákon o hospodaření energií“),
V roce 2000 byla schválena Státní energetická politika ČR (usnesení vlády č. 50 ze dne 12. ledna 2000)
zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů
zákon č.165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (nahradil zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů
https://www.mpo.cz/cz/energetika/energeticka-legislativa/legislativa-cr/
https://www.mpo.cz/cz/energetika/energeticka-legislativa/legislativa-eu/
https://www.mpo.cz/cz/energetika/energeticka-ucinnost/
Klíčové dokumenty ovlivňující klimaticko - energetické cíle
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, která byla přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992.
V prosinci roku 1997 na Úmluvu navázal tzv. Kjótský protokol, který byl přijat v rámci třetí Konference smluvních stran Úmluvy. Protokol představuje jeden z hlavních mezinárodních právních nástrojů boje proti změně klimatu. V platnost vstoupil v únoru 2005.
V roce 2015 byla na 21. Konferenci smluvních stran Úmluvy v Paříži přijata Pařížská dohoda, která od roku 2020 nahradí Kjótský protokol. Tato dohoda je prvním univerzálně závazným dokumentem týkajícím se klimatu, jehož dlouhodobým cílem je udržení nárůstu průměrné globální teploty pod 2 °C v porovnání s předindustriálním obdobím, přičemž státy mají primárně usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. ČR ratifikovala Pařížskou dohodu dne 4. listopadu 2017. ČR si jako členský stát EU společně s ostatními členskými státy stanovila cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s rokem 1990.
V roce 2009 EU přijala tzv. klimaticko – energetický balíček, tedy soubor legislativních předpisů, jež mají vést k naplnění cílů EU v oblasti energetiky a ochrany klimatu do roku 2020. Cíl, který se týká změny klimatu a energetické udržitelnosti, byl převeden do podoby hesla „ 20 – 20 – 20 “, za nímž se skrývá snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti úrovním roku 1990, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie na 20 % a posun ke zvýšení energetické účinnosti o 20 %.Pro ČR se stal závazným cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 13 % v roce 2020..
Zimní balíček a jeho klimaticko – energetické cíle:
- Emise skleníkových plynů
Cíl snížení emisí skleníkových plynů o 40 % oproti roku 1990 zůstal v rámci Zimního balíčkunezměněn. ČR se zavázala snížit emise v sektorech mimo EU ETS o 14 % ve srovnání s rokem 2005.
- Obnovitelné zdroje
ČR plánuje dosažení podílu OZE na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22,0 %, což představuje nárůst o 9,0 procentního bodu v porovnání s vnitrostátním cílem na úrovni 13 % pro rok 2020.
- Energetická účinnost
Na základě principu „Energy efficiency first“ byla novelizována směrnice EP a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti směrnicí EP a Rady 2018/2002 ze dne 21. 12. 2018 (dále jen „EED“). Došlo ke zvýšení závazku EU energetické účinnosti EU z 27 % na 32, 5 % do roku 2030, což implicitně znamená zvýšení ambicí členských států při realizaci jejich příspěvku k tomuto cíli, a zvýšení závazku podle článku 7, který stanovuje členským státům povinnost dosáhnout do roku 2030 kumulativních úspor v konečném využití energie v období od roku 2021 do roku 2030, které odpovídá každoročnímu snížení ve výši 0,8 %.
Dne 4. března 2020 byl EK představen návrh klimatického zákona, který stanoví závazný cíl EU být do roku 2050 klimaticky neutrální. Do září 2020 bude EK revidovat své klimatické cíle do roku 2030 a stanoví nový cíl v rozmezí 50 – 55 % snížení emisí ve srovnání s rokem 1990. V důsledku revize cílů by měl probíhat přezkum současných předpisů EU, jenž slouží k dosažení klimatických cílů a případně by pak do června 2021 měl být předložen návrh na jejich úpravu.
https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/
Energetická bezpečnost
Koncept energetické bezpečnosti se přestává koncentrovat pouze na snahu států o zajištění stabilních a cenově dostupných dodávek energetických surovin pro své občany. Do popředí se dostávají i otázky spojené s ochranou klimatu a další související environmentální a socioekonomické aspekty.
Energetická unie
Dne 25. února 2015 byla zveřejněna Rámcová strategie k vytvoření energetické unie, která si klade za cíl zajištění bezpečných dodávek energie, udržitelnost a konkurenceschopnost vnitřního trhu s energií. Navrhuje opatření v pěti hlavních dimenzích:
- energetická bezpečnost;
- dotvoření vnitřního trhu s energií;
- energetická účinnost;
- dekarbonizace;
- výzkum, inovace a konkurenceschopnost.
Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu
Na základě požadavků vyplývajících z čl. 3 a násl. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, které vstoupilo v platnost 24. prosince 2018, má ČR povinnost vytvořit a následně pravidelně aktualizovat vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu (dále také jen „Národní klimaticko - energetický plán“ nebo „NKEP“), který obsahuje cíle, politiky a opatření ve všech pěti dimenzích energetické unie na období let 2021 - 2030 s výhledem do roku 2050.
NKEP sestavují všechny členské státy EU. Národní klimaticko-energetické plány jsou nástrojem, který má EU pomoci harmonizovaně dosáhnout stanovených klimatických a energetických cílů. Členský stát má povinnost popsat, jak přispěje k plnění těchto cílů a jaké nástroje k tomu využije. Plány jsou vypracovávány na desetileté období a pokrývají všech pět dimenzí energetické unie. Členské státy mají povinnost každé dva roky publikovat zprávu o plnění svých plánů dle NKEP.
Stěžejní částí NKEP je stanovení příspěvku ČR ke klimaticko - energetickým cílům EU v oblasti snižování emisí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. NKEP vychází ze dvou strategických dokumentů, a to SEK ČR, jejíž poslední aktualizace byla schválena v roce 2015 a Politiky ochrany klimatu v ČR schválené v roce 2017 (viz k tomu dále).
Ve finální verzi NKEP se ČR přihlásila v rámci dekarbonizace snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % v porovnání s rokem 2005, což odpovídá snížení emisí o 44 milionů tun CO2ekv. Dalším závazkem je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie do roku 2030 na 22 %, což je nárůst o 9 % v porovnání s cílem stanoveným do roku 2020. V rámci energetické účinnosti si ČR nastavila cíl konečné spotřeby energie na úroveň 990 PJ. Nastavení specifického cíle týkajícího se vnitřního trhu s energií, respektive interkonektivity elektrizační soustavy, nebylo potřeba. Cíl 30 % interkonektivity do roku 2030 ČR dlouhodobě splňuje, dokonce se pohybuje vysoko nad stanovenou úrovní (téměř 30 % propojení oproti 15 % požadavku pro ČR). V oblastech energetické bezpečnosti a výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti nebyly stanoveny specifické kvantifikovatelné cíle.
Státní energetická koncepce
SEK je vrcholovým strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle ČR v energetickém sektoru v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí.
Aktuálně platná SEK, tzv. aktualizovaná SEK byla schválena vládou dne 16. května 2015 a má horizont do roku 2040.
státní správu a dostatečnou a bezpečnou energetickou infrastrukturu.
Politika ochrany klimatu v ČR
Politika ochrany klimatu v ČR byla zpracována Ministerstvem životního prostředí na období 2017 až 2030 s výhledem do roku 2050. Byla schválena usnesením vlády č. 207 dne 22. března 2017. Doplňuje další související dokumenty, mimo jiné i SEK, a je v souladu se závazky vyplývajícími z členství v EU. Hlavními cíli Politiky je snížení emisí ČR do roku 2020 alespoň o 32 Mt Co2ekv. v porovnání s rokem 2005 a snížení emisí do roku 2030 alespoň o 44 Mt Co2ekv. v porovnání s rokem 2005. Konkrétní opatření k jejich dosažení jsou definována pro následující oblasti: průmysl, energetika, konečná spotřeba energie, doprava, zemědělství a lesnictví, odpady a výzkum a vývoj. V rámci jednotlivých oblastí je popsána míra podílu na celkovém objemu emisí vypuštěných v ČR a budoucí vývojové trendy. Součástí jsou i nástroje vhodné k efektivní a účinné politice směřující k nízkoemisní ekonomice do roku 2050, včetně ohledu na ekonomicky využitelný potenciál.
Národní akční plán pro chytré sítě
Národní akční plán pro chytré sítě (dále jen „NAP SG“) je koncepčním dokumentem, který reaguje na očekávaný rozvoj výroby elektřiny z intermitentních zdrojů a nárůst počtu malých zdrojů připojených do distribuční sítě. V důsledku těchto změn se zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy neobejde bez zavedení inteligentních sítí. NAP SG zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě úkolu uvedeného v Aktualizované SEK z roku 2015.
NAP SG pro období 2015 – 2020 s výhledem do roku 2040 byl schválen usnesením vlády č. 149 dne 4. března 2015.
Hlavní cíle aktualizovaného NAP SG jsou následující:
- Vytvořit podmínky pro vyšší penetraci decentralizovaných, zejména obnovitelných zdrojů elektřiny, akumulace a elektromobility v souladu s požadavky NKEP a jejich zapojení do koordinace a řízení energetické soustavy.
- Zajistit vyšší dostupnost informací zákazníkům s cílem umožnit zvýšení energetické účinnosti spotřeby energie a jejich aktivní zapojení do trhu s elektřinou.
- Zvýšit spolehlivost, kvalitu a bezpečnost dodávek elektrické energie. Zajistit jak nižší míru přerušení dodávek a vyšší kvalitu dodávané elektřiny definovanou zejména stabilitou frekvence a napětí, tak i vysokou míru schopnosti obnovy dodávky
po výpadku a odolnost energetických sítí vůči vnějším podmínkám (terorismus, klimatické jevy a kybernetická bezpečnost).
Politika druhotných surovin České republiky pro období 2019 – 2022
Strategické dokumenty pro udržitelné stavebnictví
https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/strategicke-dokumenty-pro-udrzitelne-stavebnictvi/
Státní surovinová politika, nerostné suroviny v ČR
Průmysl 4.0
https://www.mpo.cz/cz/prumysl/zpracovatelsky-prumysl/prumysl-4-0-ma-v-cesku-sve-misto--176055/
Energetická účinnost
https://www.mpo.cz/cz/energetika/energeticka-ucinnost/
Ekodesign a energetické štítkování výrobků
Program EFEKT
https://www.mpo.cz/cz/energetika/dotace-na-uspory-energie/program-efekt/